V ZAJETÍ TICHA

ZDENĚK STRAKA

Narodil jsem se 13. 1. 1942 nedaleko Nového Města na Moravě v malé vesničce, v Nové Vsi. To znamená 3 roky před koncem války. Tedy v době, kdy ještě naplno zuřila druhá světová válka. Dodnes jako tříletý kluk si pamatuji a jakoby neustále slyším, když do naší malé vesničky přijelo gestapo, to jejich zlověstné lós, lós, lós. To jsme se všichni klepali strachy. Zakrátko po válce se k moci dostala KSČ. Najednou bylo zase všechno jinak. Byl jsem ale ještě malý na to, abych pochopil, co se vlastně stalo. Svoje dětství jsem měl ale nádherné i když jsem se posléze přestěhovali do Prahy. Dokud jsem nechodil do školy, své dětství jsem trávil v Hodíškově s babičkou. Říkám nádherné? Bez počítačů, televize a další techniky. Lítal jsem neustále venku, a to jak v Hodíškově, tak i později v Praze, kdy už jsem chodil do školy. Když mi bylo 27 let, náhle, do rána, jsem přišel o sluch. Ocitl jsem se v zajetí ticha. To mne přinutilo přehodnotit celý svůj další život. Naučil mne vnímat život z úplně jiného pohledu a já jsem s velkou pokorou přijal to, co mi osud nadělil.

Další řádky Vám již přenechám k přečtení v mé malé knížce, kterou jsem nazval " V zajetí ticha". Pokud si ji přečtete, pochopíte, proč jsem jí dal název " V zajetí ticha".